Nepochopitelní hygienikové

Potkají se dva opilci před brankou u baráku a začnou kecat: „Nazdar! Já jsem Pepa Novák.”
„To není možný,” poplácá ho po rameni druhý. „Já jsem taky Pepa Novák!”
„Ale já tady bydlím,” pokračuje první.
„No, já tady taky bydlím!” udiveně odvětí kolega.
První navrhne: „Tak jdem dovnitř, ať nám to někdo vysvětlí.”
Zazvoní, otevřou se dveře, vyjde žena a začne řvát: „No, to je nádhera. Otec a syn, zas ožralí jak prasata!”

„Zapomněl jsem v tramvaji láhev vodky, nepřinesl ji někdo?” ptá se občan na milici.
„Láhev ne, ale přinesli toho, co ji našel!”

Hostinský v nemocnici nevěřícně koulí očima: „Já, tvrdý alkoholik, a voda v koleni?!”

„Pane vrchní,” zlobí se host, „ten řízek je tvrdý jako podrážka!”
„Neuvěřitelné,” kroutí vrchní hlavou, „co vy už jste všechno neochutnal!”

„Já jsem rozenej sporťák,” vychloubá se v hospodě pan Karel. „Včera jsem vyhrál pět táců!”

Den má 24 hodin. Do jedné bedny se vejde 24 piv. To nemůže být náhoda!

„Co bude k večeři?”
„Leda tak obložený chleba!”
„A čím?”
„Jak to čím? Přece rukama!”

„Miluji Řecko,” zasnil se v hospodě Franta. „Teplo, nádherné pláže, skvělé jídlo!”
„Souhlasím s tebou,” přidá se hospodský Kopeček. „Jezdíš tam často?”
„Já ne,” odpoví štamgast, „ale manželka tam jezdí dvakrát do roka!”

Přijde Tom do baru a barmanovi povídá: „Něco ostrýho.”
Za malou chvilku přinese vodku. Tom si čuchne k vodce a pronese: „Takový blitky nepiju, tak sem dones něco ostřejšího, nebo budou problémy.”
Tak barman donesl džin a Tom povídá: „Něco ostrýho, nebo budou velký problémy.”
Barman odeběhne do skladu a hledá něco ostrého a náhle zakopne o flašku kyseliny. Tak mu to naleje a odejde. Tom povídá: „Ještě jednou, barmanskej.”
Druhý den přijde Tom do baru a volá: „To samý co včera.”
Přijde barman a ptá se Toma: „Tome, nestalo se ti včera nic?”
A Tom na to: „Ne, jenom když jsem se šel vychcat, zmizely my boty.”

Rozčiluje se vrchní v dobré restauraci na neposlušné děti: „Kdo naházel ty pecky od melouna pod stůl?!”
„Nikdo,” ozve se jednohlasně.
„Tak kde se tu vzali?!” zuří vrchní.
Děti v klidu říkají: „Naplivali jsme je tam.”